Výběr rostlinného materiálu – exteriér

Pro exteriérové vertikální zahradě volíme sortiment rostlin, které dobře a rychle kryjí podloží a jsou odolné vůči extrémním  povětrnostným podmínkám. V tak zvláštním stanovišti, jako je fasáda domu hrá významnou roli každý detail, který má dopad na mikroklimatické poměry stanoviště.

Důležitá je orientace na světovou stranu. Stejně jako v klasickém zahradnictví, nejpřívětivější je západní orientace, zejména je li chráněna před větrem. Západní větry však, protože jsou převládající, mohou být limitujícím faktorem při výběru rostlin. Některé rostlinné rody nemají rády východní orientaci, i když je podobná západní. Fyziologicky mají rády pozvolný nárůst denní teploty po chladném případně mrazivém ránu například v předjaří. Zdálo by se, že nejobtížnější je severní orientace. Ale jako bylo výše vysvěleno, rostlinám na plně zastíněném stanovišti nehrozí tolik vysychání, a jde li o stanoviště chráněné před větrem, je to výborná orientace při vhodném výběru rostlin. Naopak, jižní nezastíněné stanoviště je asi nejobtížnější. Případné zastínění okolitými budovami, konstrukcemi nebo stromy ještě komplikuje situaci a klade vysoké nároky na dostatek informací o světelných poměrech stanoviště v různých částech roku a dne a pečlivost projektanta v tomto směru.

Při návrhu rostlinného materiálu je tedy nutné znát okolí vertikální zahrady, průběh stínů v průběhu dne a ročního období a zatížení větrem, které některé druhy úplně vyřadí z použití.

V našich poloprovozních pokusech jsme testovali asi 150 druhů a kultivarů exteriérových rostlin. Relativně spolehlivějších z toho se jeví v našich podmínkách  15 taxonů. Další taxony zkoušíme průběžně. Každé vegetační období nás posouvá vpřed, k realizaci trvale udržitelných, krásných vertikálních zahrad s okamžitým efektem.

Právě pro okamžitý efekt, nebo alespoň maximálně rychlý a pak průběžný efekt, počítáme s kombinacemi rostlin. Díky vhodným kombinacím se dají použít i druhy, které nemají v zimě dobré krytí podloží, které mají pozdní nástup do vegetace, nebo prostě bez kamarádů v podmínkách vertikální zahrady nerostou.

Je potřeba uznat, že v klimatu střední Evropy jsou vertikální zahrady instalované v exteriéru nejkrásnější v květnu a červnu. Vhodnými kombinacemi se dá jejich efekt zvýšit v průběhu celého vegetačního období. Je však jen nemnoho rostlin, kterých krása je přes zimní období netečná, jakoby zakleta do ledu. Některé pak po oblevě úplně ztratí formu a barvu, až je nakonec v předjaří pohled na exteriérové vertikální zahrady  dosti neveselý. On samozřejmě není veselý po zimě ani pohled na překrásné marketingově nafocené exteriérové vertikální zahrady v Paříži. Schválně jsem se byla podívat. Ale viděla jsem i to, že to tam nikdo neřeší. Lidé přijímají spící a suché rostliny na fasádách v předjaří jako fakt, jako přirozený řád věcí. 

Pro dobré přezimování je potřebné, aby rostliny vstoupily do zimy dobře zakořeněné-nejlépe vysazené na jaře – a v dobré kondici. Stálezelené rostliny v období oblevy zaléváme právě kvůli nebezpečí jejich uschnutí. Může se totiž stát, že v mrazivých jasných dnech se plocha listu sluncem ohřeje i na 10 stupňů celsia. Rostlinu to nutí k výparu. Ale ze zmrzlé půdy nemůže načerpat vodu. To vede mnohé realizátory k ohřívání substrátu ve vertikálních zahradách různými technologiemi.

 

 

« Zpět na přehled článků